Nedávné studie ukazují, že většina lidí silně podceňuje své schopnosti. Když se zamyslíte, určitě si vybavíte několik takových lidí ve svém okolí. Každý zdravý člověk je však vybaven téměř nekonečným potenciálem pro rozvoj svého vzdělání a kreativity. Celých 95% toho, co dnes víme o možnostech lidského mozku, bylo zjištěno v posledních 20-ti letech. A stále je to jen zlomek. Vzdělávací systémy, univerzity a organizace okolo nás se na tento fakt teprve adaptují a proto se často stává, že je náš rozvoj od samotného počátku neúmyslně sabotován.

Naučili jsme se soudit inteligenci jedince na základě testování IQ, které zavedl na přelomu 19. a 20. století Alfred Binet. Jeho cílem bylo testovat chápání, objektivitu, rozhodování a uvažování. Nedostatky jeho testů na sebe nenechaly dlouho čekat. Největší chybou byl předpoklad, že inteligence jedince je od narození fixní a neměnná. Tento předpoklad brzy vyvrátila řada vědců. Převážně tím, že je možné mozek trénovat na samotné testovací scénáře a dosahovat pak v testech řádově lepších výsledků.

Druhým špatným předpokladem je omezený pohled na inteligenci, který většina lidí zastává. Ten považuje verbální a matematické uvažování za rozhodující a de facto jediné stavební bloky lidské inteligence.

Teorie mnoha inteligencí

Výše zmíněný omezený pohled byl prověřen moderním psychologickým výzkumem. V roce 1983 uznávaný psycholog Howard Gardner představuje teorii mnoha inteligencí. Tato teorie představuje sedm základních inteligencí a ke každé jmenuje veřejně známé osoby jako její příkladné zástupce (v posledních pracích Gardner a jeho kolegové odhalují až 25 různých druhů inteligence). Příklady jsou následující:

  • Logicko-Matematická – Schopnost analyzovat problémy logicky.
    • Stephen Hawking, Isaac Newton, Marie Curie
  • Jazykově-Verbální – Dovednost mluveného i psaného projevu a schopnost učit se cizí jazyky.
    • William Shakespeare, Emily Dickinson, Jorge Luis Borges
  • Vizuálně-Prostorová – Schopnost vnímání barev, tvarů, velikostí, vzdáleností mezi tělesy, vizuální paměť a prostorová orientace.
    • Michelangelo, Buckminster Fuller
  • Zvukově-Hudební – Schopnost vnímat, tvořit a interpretovat hudbu.
    • Mozart, George Gershwin, Ella Fitzgerald
  • Tělesně-Pohybová – Umožňuje koordinovat tělesné pohyby za podpory mentálních schopností.
    • Muhammad Ali, Ido Portal, Damien Walters
  • Společensky-Sociální – Dovednost pochopit a odhadnout záměry, motivace a touhy druhých lidí.
    • Nelson Mandela, Mahatma Gandhi, Queen Elizabeth I
  • Intrapersonální – Porozumění sobě samému, které umožňuje kontrolovat své emoce a myšlenky.
    • Viktor Frankl, Mother Teresa, Dalajláma

Teorie mnoha inteligencí je velmi pozitivně přijímána odbornou veřejností. Když si ji spojíme se skutečností, že inteligence může být rozvíjena v průběhu našeho života, dostává se nám poměrně velké inspirace k tomu, jak s ní naložit. Náš mozek je mnohem lepší, než si mnozí z nás myslí. Jako příklad o něm uvedu několik zajímavostí:

  • Jeho flexibilitě se zdaleka nepřiblíží žádný existující superpočítač.
  • Dokáže se naučit 7 věcí za vteřinu, každou vteřinu, celý náš život a stále v něm zbude spousta prostoru pro další učení.
  • Zlepšuje se s věkem, pokud je správně využíván.
  • Inteligence není jen v naší hlavě. Podle proslulého neurovědce Dr. Candace Perta je buňkami distribuovaná do celého těla.
  • Mezi všemi lidmi, co kdy žili, je zcela unikátní.
  • Je schopný vytvářet prakticky nekonečné množství synaptických spojení a myšlenkových vzorců.
  • Denně vygeneruje přibližně 70 000 myšlenek.

Slovo závěrem

Teorie mnoha inteligencí naznačuje, že každý z nás má s nejvyšší pravděpodobností oblast, ve které vyniká. Naneštěstí s tím ale stále nepočítá vzdělávací systém. Dopadá to tak, že jsme nuceni věnovat čas rozvoji oblastí, které nás nebaví a nejsme v nich dobří. V důsledku toho jsme připravováni o energii, kterou bychom mohli vkládat do rozvoje našich silných stránek. Systém pak produkuje řady utlumených, téměř totožných inteligencí, které se mezi sebou zvláště neliší. Mají striktně nastavené myšlenkové filtry, které propouštějí pouze ničím nevyčnívající veřejností přijímané a známé pravdy. Ale o tom třeba jindy. Mým cílem bylo pouze představení inteligence z jiného úhlu pohledu.