Minulost nezměníš a budoucnost nemusí vůbec přijít. Přítomnost je tedy jedinou proměnnou, nad kterou máš kontrolu. Přesto se ale nemohu zbavit pocitu, že ani tu kontrolovat nedokážeme. Rozhodně ne tak, jak je v našich silách. Abychom z ní těžili maximum a prožívali jsme spokojený život. Nevěřím, že tento problém vyřeším jedním článkem. Nevyřešil bych ho ani celou knihou. Věřím ale, že každé oprášení této moudrosti má pro nás velkou hodnotu.

Život na autopilota

Každé ráno nás vzbudí budík. Ti z nás, kteří mají flexibilnější práci / školu, ho pravděpodobně ještě párkrát odloží. Když se konečně vykopeme z postele, nasnídáme se. Pak nejspíš přijde na řadu hygiena a přesun do již zmíněné práce či školy. Pracujeme, obědváme, svačíme, s trochou štěstí si dopřejeme nějakou srandu s přáteli.

Většinu času se snažíme přetrpět a těšíme se na aktivitu, která přijde po práci. Bez práce přece nejsou koláče. Nebo možná zítra. O víkendu. Za měsíc? Kdy? Ať už je za tím pomyslným obzorem (přítomným okamžikem) cokoliv, těšíme se na to a chceme to víc, než tuhle chvíli. O to tady přece jde. Proto jsme ochotni vytrpět tyhle nepříjemné a mnohdy dlouhé chvíle.

Pokud jste se ve výše zmíněných odstavcích vůbec nenašli, tak se klaním vaší vyspělosti a moc vám ji přeji. Jsem ale přesvědčený o tom, že jsem právě alespoň částečně vystihl váš všední den. Neříkám že nestojí za nic. Je… fajn. Není ale „fajn“ málo? I o ranní kávě řeknete, že je skvělá. Skvělé mohou být i naše dny, pokud se naučíme být tady a teď. V přítomném okamžiku.

Převezmi kontrolu

O přítomnost nás připravuje něco jako autopilot. Fungujeme v naší komfortní zóně a jen reagujeme na okolí, nebo jsme zcela pasivní a nereagujeme vůbec. Nám to tak ale vlastně vyhovuje.

Buď se nám tak dostává prostoru, abychom se mohli přehrabovat v minulosti a nebo tak můžeme šetřit energii a elán na to, co má teprve přijít. Za den, týden, měsíc… vzpomínáte?!

Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik času strávíte pasivním čekáním na něco, co trvá tak krátce? A co když to pak dokonce vůbec nestojí za to?

Cokoliv děláš, dělej naplno.

Mnoho velkých lidí minulosti hlásalo tuto větu. Určitě mezi nimi byli i naši rodiče a prarodiče. Jenže my jí nikdy nedávali větší váhu. A to je obrovská chyba, protože naše reflexe v této větě rozhoduje o tom, jestli je naším životem minulost, budoucnost, nebo právě přítomnost.

Mytí nádobí
I mytí nádobí může být zábava

Staň se mistrem v mytí nádobí

Jestli si tento nadpis přečtou moje máma nebo přítelkyně, tak se asi smíchem propadnou do země. Těmto dvěma ženám mého života bych chtěl jen vzkázat, že se snažím, ale prostě to není tak jednoduché. Myslím být vědomě v přítomném okamžiku, ne umýt pár talířů. 🙂

Chci tím říct, proč nebýt dobří ve všem, co děláme. Ten čas tou činností přece tak jako tak trávíme. Uvedu několik obecných příkladů, proč je dobré dávat i do na první pohled nudných aktivit více nadšení a energie.

  1. Během několika vědomích opakování si činnost osvojíš natolik, že s každým dalším vykonáním ušetříš čas.
  2. Budeš dobrým vzorem pro své okolí. Vzpomeň si, jak vnímáš člověka, který něco dělá s opravdovým nadšením.
  3. Protože jsou nám neoblíbené činnosti většinou zadávány někým dalším, bude si tě za tvůj přístup vážit a pravděpodobně se ti to vrátí.
  4. Pokud se do takového režimu dokážeš doopravdy přepnout, budeš tu činnost vykonávat o mnoho lépe a dokonce si jí užiješ. 
  5. Staneš se všestranným člověkem. Namísto stížností a výmluv budeš schopný správně vykonávat i aktivity, které nesouvisí s tvou profesí.

Zkuste s tím experimentovat. Nejdůležitější je najít v tomto přístupu k životu zalíbení. Berte to jako hru.

Řekněte si, že tu hromadu dříví naštípete a užijte si vůni dřeva. Vnímejte při mytí nádobí teplo vody a kontakt s jednotlivými materiály. Zkuste při vaření připravit něco výjimečného. Jestliže naopak jíte, soustřeďte se na jednotlivé chutě, pachy a poznávejte suroviny. Při poslouchání ukecaného kolegy se snažte analyzovat jeho myšlenkový pochod a překvapte ho několika od vás nečekanými dotazy.

V MHD nemusíte hrát minigolf. Můžete pozorovat, naslouchat, reagovat a dokonce i interagovat se svým okolím. Bude vás to bavit víc než dvoustá jamka.

Závěr

Přítomnost je jedinou veličinou našeho života, nad kterou máme naprostou kontrolu. Můžeme si vybrat z nekonečna možností, co budeme právě dělat a stejně tak si můžeme vybrat z nespočtu emocí, jak se budeme cítit. Není to ovšem tak jednoduché, jak to zní a proto vás tímto článkem vybízím. Pojďte si s ní vědomě hrát. Ona je tu vždy. Začněte hned teď. Udělejte z toho hru a bude vás to bavit. Udělejte z toho návyk a bude vás bavit každý den.